Z oboru

Dlouhodobá systémová léčba atopické dermatitidy (AD) je v klinické praxi často spojena s otázkou bezpečnosti, zejména pokud jde o infekční komplikace při chronické imunomodulaci. Nová analýza pětiletých dat však ukazuje, že dupilumab není u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou AD spojen se zvýšením celkového rizika infekcí ani při dlouhodobém podávání.

Z naší klinické praxe dobře víme, že asthma bronchiale přichází jen zřídka jako izolované onemocnění. V České republice se s ním potýká zhruba 8 % populace, avšak izolované astma je spíše výjimkou. Až 60‑80 % astmatiků trpí zároveň alergickou rýmou a u pacientů s nosními polypy se astma objevuje ve 40‑67 % případů, přičemž prevalence stoupá s věkem a tíží onemocnění. Spojovatelem těchto zdánlivě nesouvisejících diagnóz napříč specializacemi je zánět 2. typu (T2).

Atopická dermatitida v kojeneckém věku vzniká pravděpodobně mnohem dříve, než se objeví první klinické projevy onemocnění. Nový přehled publikovaný v Current Allergy and Asthma Reports ukazuje, že klíčovou roli v rozvoji atopické dermatitidy u dětí (infantile atopic dermatitis, IAD) hrají časné změny střevního a kožního mikrobiomu, složení mateřského mléka, expozice antibiotikům i environmentální faktory v prvních měsících života.

Tato subanalýza dlouhodobé otevřené extenzní (OLE) studie LIBERTY AD PED hodnotila účinnost a bezpečnost dupilumabu u dětí ve věku 6 měsíců až 5 let s těžkou atopickou dermatitidou (IGA [Investigator Global Assessment] = 4). Studie zahrnovala 121 pacientů, kteří dokončili původní 16týdenní dvojitě zaslepenou studii (LIBERTY AD PRESCHOOL).

Nový terapeutický koncept v dermatologii zkoumá možnost redukce dávek biologické léčby u psoriázy bez ztráty účinnosti. Farmakologické podmiňování využívá naučené fyziologické odpovědi organismu k udržení klinického efektu při nižší expozici léčivu zaměřenému na interleukin 17 (IL‑17). Studie sleduje nejen klinickou odpověď, ale i biologické markery a kvalitu života pacientů. Výsledky mohou zásadně ovlivnit dlouhodobý management psoriázy z hlediska bezpečnosti i nákladové efektivity.

Hidradenitis suppurativa (HS) je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které výrazně snižuje kvalitu života pacientů a k jehož potlačení se u středně těžkých až těžkých forem stále častěji využívá biologická léčba. Dosud však nebyly provedeny žádné přímé randomizované studie (tzv. head-to-head), které by vzájemně porovnaly aktuálně schválená biologika: inhibitor tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα) adalimumab, inhibitor interleukinu 17A (IL-17A) secukinumab a duální inhibitor IL-17A a IL-17F bimekizumab. Pro usnadnění klinického rozhodování proto vznikla rozsáhlá metaanalýza porovnávající tato léčiva na základě dostupných dat z klinických studií fáze III.

Astma patří mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění a nadále představuje významnou příčinu morbidity i mortality. Světový den astmatu 2026, který připadá na 5. května, upozorňuje na přetrvávající nedostatky v dostupnosti účinné léčby.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy (CRSwNP) představuje heterogenní, převážně zánětem typu 2 podmíněné onemocnění, které je spojeno s významnou morbiditou a vysokou mírou recidiv.

Atopická dermatitida (AD) představuje jedno z nejčastějších zánětlivých kožních onemocnění. Desítky let se její léčba opírala primárně o lokální kortikosteroidy a neselektivní systémová imunosupresiva, jejichž dlouhodobé užívání je zatíženo řadou nežádoucích účinků. Hlubší porozumění patofyziologii AD, jíž dominuje zánět typu 2, nicméně odstartovalo revoluci v její léčbě.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy (CRSwNP) je onemocnění, které bývá pacienty často zjednodušeně popisováno jako „nekonečná rýma“. Ve skutečnosti se však jedná o chronické zánětlivé onemocnění typu 2, které významně zasahuje do kvality života nemocných a vyžaduje cílený terapeutický přístup.

Přinášíme přehled současných klinických důkazů o využití biologik u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Vzhledem k tomu, že historické snahy o inhibici tradičního neutrofilního (non-Th2) zánětu nepřinesly očekávaný efekt, je zřejmé, že se budoucí léčebné strategie musejí opírat o vysoce cílené, endotypově specifické přístupy. Nejspolehlivějším prediktorem účinnosti biologické léčby je hladina eozinofilů v krvi ≥ 300 buněk/μl.

Tato nová česká multicentrická retrospektivní studie hodnotila data pacientů léčených ve třech dermatologických centrech v České republice a potvrzuje, že výsledky z registračních studií jsou reprodukovatelné i v běžné praxi.