Z oboru

Srdečně Vás zveme na další ročník tradiční odborné konference 33. Slámův ORL den, která se uskuteční 11. září 2026 v reprezentativních prostorách Hotelu & Restaurantu Větruše v Ústí nad Labem. Ústředním tématem letošního setkání je biologická a protonová léčba. Odborným garantem události je MUDr. Karel Sláma, Ph.D.,z Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku Fakulty zdravotnických studií UJEP a Krajské zdravotní, a.s.

Ve dnech 11. až 13. června 2026 ožil olomoucký hotel Clarion 21. kongresem českých a slovenských dermatovenerologů. Zajímá vás, jaká hlavní témata a novinky aktuálně rezonují v tomto oboru?

Významná odborná událost VIII. kongres České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP & XXXIII. Západočeské pneumoonkologické dny, která se konala 15.–17. června 2026 v Plzni, přinesla řadu zásadních témat napříč celým oborem. Akce proběhla v technologickém parku TechTower, jehož velmi zajímavé a nově zrekonstruované prostory dodaly podle účastníků celé události jedinečnou atmosféru.

Dětská dermatologie je dynamicky se rozvíjejícím oborem, což potvrdil také letošní kongres Evropské společnosti pro dětskou dermatologii (European Society for Pediatric Dermatology, ESPD), který se konal ve dnech 28.–30. dubna 2026 v italské Padově. Kongresu se zúčastnilo více než 700 odborníků z celého světa.

Dlouhodobá systémová léčba atopické dermatitidy (AD) je v klinické praxi často spojena s otázkou bezpečnosti, zejména pokud jde o infekční komplikace při chronické imunomodulaci. Nová analýza pětiletých dat však ukazuje, že dupilumab není u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou AD spojen se zvýšením celkového rizika infekcí ani při dlouhodobém podávání.

Z naší klinické praxe dobře víme, že asthma bronchiale přichází jen zřídka jako izolované onemocnění. V České republice se s ním potýká zhruba 8 % populace, avšak izolované astma je spíše výjimkou. Až 60‑80 % astmatiků trpí zároveň alergickou rýmou a u pacientů s nosními polypy se astma objevuje ve 40‑67 % případů, přičemž prevalence stoupá s věkem a tíží onemocnění. Spojovatelem těchto zdánlivě nesouvisejících diagnóz napříč specializacemi je zánět 2. typu (T2).

Atopická dermatitida v kojeneckém věku vzniká pravděpodobně mnohem dříve, než se objeví první klinické projevy onemocnění. Nový přehled publikovaný v Current Allergy and Asthma Reports ukazuje, že klíčovou roli v rozvoji atopické dermatitidy u dětí (infantile atopic dermatitis, IAD) hrají časné změny střevního a kožního mikrobiomu, složení mateřského mléka, expozice antibiotikům i environmentální faktory v prvních měsících života.

Asthma bronchiale dnes nevnímáme jako jednotné onemocnění, ale jako heterogenní skupinu stavů s rozdílnou patogenezí i odpovědí na léčbu. Právě proto se do popředí dostává fenotypizace, která umožňuje lépe porozumět individuálním charakteristikám pacienta a cílit terapii efektivněji.

Tato subanalýza dlouhodobé otevřené extenzní (OLE) studie LIBERTY AD PED hodnotila účinnost a bezpečnost dupilumabu u dětí ve věku 6 měsíců až 5 let s těžkou atopickou dermatitidou (IGA [Investigator Global Assessment] = 4). Studie zahrnovala 121 pacientů, kteří dokončili původní 16týdenní dvojitě zaslepenou studii (LIBERTY AD PRESCHOOL).

Požádali jsme MUDr. Jiřího Blažka, Ph.D., o shrnutí klíčových témat a hlavních trendů z 30. ročníku kongresu Hradecké pneumologické dny (https://www.hradeckedny.cz/), tradičního odborného celostátního setkání zaměřeného na respirační nemoci. Přinášíme přehled témat a informací, které ho na akci zaujaly nejvíce.

Nový terapeutický koncept v dermatologii zkoumá možnost redukce dávek biologické léčby u psoriázy bez ztráty účinnosti. Farmakologické podmiňování využívá naučené fyziologické odpovědi organismu k udržení klinického efektu při nižší expozici léčivu zaměřenému na interleukin 17 (IL‑17). Studie sleduje nejen klinickou odpověď, ale i biologické markery a kvalitu života pacientů. Výsledky mohou zásadně ovlivnit dlouhodobý management psoriázy z hlediska bezpečnosti i nákladové efektivity.

Systémová kortikoterapie je i v éře moderní léčby stále běžnou součástí managementu těžkého astmatu. Její dlouhodobé podávání je však spojeno s významnou zátěží pro pacienta a rizikem závažných nežádoucích účinků. Do popředí se proto dostává snaha o bezpečnou redukci dávek kortikosteroidů, kterou u vybraných pacientů umožňuje biologická léčba.