Rychlé snížení výskytu Staphylococcus aureus u pacientů s atopickou dermatitidou po léčbě dupilumabem

Atopická dermatitida (AD) je zánětlivé onemocnění charakterizované dominantním zánětem 2. typu vedoucím k chronickým svědivým kožním lézím, alergickým komorbiditám i kolonizaci kůže a infekcím Staphylococcus aureus. Předpokládá se, že tato bakterie hraje roli v závažnosti AD.

Abstrakt k článku:

Studie charakterizovala změny v hostitelsko-mikrobiálním rozhraní u pacientů s atopickou dermatitidou po léčbě dupilumabem.

Účastníci (n = 71) se středně těžkou AD byli zařazeni do randomizované (dupilumab vs. placebo; 2 : 1) dvojitě zaslepené studie v centrech Atopic Dermatitis Research Network. Biotesty byly prováděny v několika časových obdobích: kvantifikace S. aureus a faktoru virulence, 16s ribozomální RNA mikrobiom, sérové ​​biomarkery, kožní transkriptomické analýzy a fenotypování T buněk z periferní krve.

Na začátku bylo 100 % účastníků kolonizováno bakterií S. aureus na povrchu kůže. Léčba dupilumabem vedla k významnému snížení výskytu S. aureus již po třech dnech (ve srovnání s placebem), což bylo 11 dní před klinickým zlepšením. Účastníci s největším snížením hodnot S. aureus měli nejlepší klinické výsledky a tato snížení korelovala se snížením koncentrace sérového CCL17 a závažností onemocnění. Bylo také pozorováno snížení (10násobné) hodnoty cytotoxinů S. aureus (den 7), výskytu poruch v podskupinách buněk TH17 (den 14) a zvýšená exprese genů relevantních pro interleukin 17 (IL-17), neutrofilní a komplementové dráhy (den 7).

Blokáda signalizace IL-4 a IL-13 velmi rychle (3. den) snižuje hojnost S. aureus u nemocných s AD a toto snížení koreluje se snížením aktivity biomarkeru typu 2, CCL17 a s výsledky měření závažnosti AD (s výjimkou svědění). Imunoprofilace a/nebo transkriptomika naznačují roli TH17 buněk, neutrofilů a aktivace komplementu jako potenciálních mechanismů pro vysvětlení těchto zjištění.

Zdroj: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37315812/