Z oboru

Nový terapeutický koncept v dermatologii zkoumá možnost redukce dávek biologické léčby u psoriázy bez ztráty účinnosti. Farmakologické podmiňování využívá naučené fyziologické odpovědi organismu k udržení klinického efektu při nižší expozici léčivu zaměřenému na interleukin 17 (IL‑17). Studie sleduje nejen klinickou odpověď, ale i biologické markery a kvalitu života pacientů. Výsledky mohou zásadně ovlivnit dlouhodobý management psoriázy z hlediska bezpečnosti i nákladové efektivity.

Hidradenitis suppurativa (HS) je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které výrazně snižuje kvalitu života pacientů a k jehož potlačení se u středně těžkých až těžkých forem stále častěji využívá biologická léčba. Dosud však nebyly provedeny žádné přímé randomizované studie (tzv. head-to-head), které by vzájemně porovnaly aktuálně schválená biologika: inhibitor tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα) adalimumab, inhibitor interleukinu 17A (IL-17A) secukinumab a duální inhibitor IL-17A a IL-17F bimekizumab. Pro usnadnění klinického rozhodování proto vznikla rozsáhlá metaanalýza porovnávající tato léčiva na základě dostupných dat z klinických studií fáze III.

Astma patří mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění a nadále představuje významnou příčinu morbidity i mortality. Světový den astmatu 2026, který připadá na 5. května, upozorňuje na přetrvávající nedostatky v dostupnosti účinné léčby.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy (CRSwNP) představuje heterogenní, převážně zánětem typu 2 podmíněné onemocnění, které je spojeno s významnou morbiditou a vysokou mírou recidiv.

Atopická dermatitida (AD) představuje jedno z nejčastějších zánětlivých kožních onemocnění. Desítky let se její léčba opírala primárně o lokální kortikosteroidy a neselektivní systémová imunosupresiva, jejichž dlouhodobé užívání je zatíženo řadou nežádoucích účinků. Hlubší porozumění patofyziologii AD, jíž dominuje zánět typu 2, nicméně odstartovalo revoluci v její léčbě.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy (CRSwNP) je onemocnění, které bývá pacienty často zjednodušeně popisováno jako „nekonečná rýma“. Ve skutečnosti se však jedná o chronické zánětlivé onemocnění typu 2, které významně zasahuje do kvality života nemocných a vyžaduje cílený terapeutický přístup.

Přinášíme přehled současných klinických důkazů o využití biologik u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Vzhledem k tomu, že historické snahy o inhibici tradičního neutrofilního (non-Th2) zánětu nepřinesly očekávaný efekt, je zřejmé, že se budoucí léčebné strategie musejí opírat o vysoce cílené, endotypově specifické přístupy. Nejspolehlivějším prediktorem účinnosti biologické léčby je hladina eozinofilů v krvi ≥ 300 buněk/μl.

Tato nová česká multicentrická retrospektivní studie hodnotila data pacientů léčených ve třech dermatologických centrech v České republice a potvrzuje, že výsledky z registračních studií jsou reprodukovatelné i v běžné praxi.

Randomizovaná kontrolovaná studie z čínského centra pro kožní choroby ukazuje, že kombinace cyklosporinu A (CsA) a acitretinu u pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou vede k rychlejšímu a hlubšímu zlepšení oproti monoterapii jedním z těchto léků. Zásadní je, že efektu je dosaženo při nižších dávkách obou přípravků, což může snížit celkovou lékovou zátěž. Studie přináší praktický, cenově dostupný a potenciálně dobře přenositelný režim pro pacienty, kteří nemohou nebo nechtějí dostávat biologickou léčbu.

Na kongresu Evropské akademie dermatovenerologie EADV 2025 v Paříži byla představena mezinárodní studie Scars of Life, která ukazuje, že dospělí s atopickým ekzémem (AE) mají významně vyšší riziko sebevražedných myšlenek než populace bez ekzému.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje závažný celosvětový zdravotní problém s vysokou morbiditou i mortalitou ‑ v roce 2019 byla třetí nejčastější příčinou úmrtí a podle odhadů postihne do roku 2050 přibližně 646 milionů osob.^1,2

Moderní medicína je čím dál tím méně oborově uzavřená ‑ a dermatologie i pneumologie patří k oblastem, kde se toto prolínání projevuje naplno. Chronický zánět typu 2, atopická dermatitida, pruritus či psychodermatologické aspekty vyžadují nejen hluboké oborové znalosti, ale také schopnost spolupráce napříč odbornostmi.