Strategie v léčbě atopické dermatitidy u dětí ve věku 0–10 let: Výsledky norské studie

Zaujala nás norská studie, která mapovala léčbu atopické dermatitidy u dětí ve věku do 10 let. Byla analyzována data u 176 458 norských dětí v letech 2014–2020. 

Z nich 99,2 % dostávalo topické kortikosteroidy, 5,1 % topické inhibitory kalcineurinu, 37,1 % dětí byly podávány silné topické kortikosteroidy a 2,1 % systémové kortikosteroidy. 

Abstrakt k článku:

Literatury o strategii v léčbě dětské atopické dermatitidy (AD) není mnoho a jen zřídka vychází z reálných údajů. Pomocí národních registrů jsme se snažili vytvořit aktuální odhady prevalence, prediktory rizika a zátěže onemocněním a komplexní přehled průběhu léčby u dětských pacientů s AD. Byly analyzovány vydávané recepty pro celou norskou dětskou populaci ve věku 0–10 let od roku 2014 do roku 2020. Dětských pacientů s AD bylo 176 458. Z nich 99,2 % dostávalo topické kortikosteroidy, 5,1 % topické inhibitory kalcineurinu, 37,1 % dětí byly podávány silné topické kortikosteroidy a 2,1 % systémové kortikosteroidy. Z 59 335 živě narozených dětí v Norsku (2014) bylo 14 385 pediatrických pacientů léčených pro AD před dosažením věku 6 let a z nich pouze 934 dostávalo léky celoročně po dobu pěti let nebo déle. Většina dětských pacientů byla po omezenou dobu léčena pro mírné onemocnění. Ačkoli je prevalence AD ​​vyšší v mladším věku, u těchto pediatrických pacientů byla nejmenší pravděpodobnost, že budou dostávat silné topické kortikosteroidy. Mužské pohlaví a časný nástup AD představují potenciální prediktory dlouhodobé léčby a léčby silnými lokálními kortikosteroidy, antihistaminiky a jsou spojeny s kožními infekcemi, které mohou mít klinický význam pro personalizovanou prognózu, plánování zdravotní péče a budoucí studie prevence AD.

Zdroj: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35764870/