Shrnutí klíčových témat a hlavních trendů z 30. ročníku kongresu Hradecké pneumologické dny

Požádali jsme MUDr. Jiřího Blažka, Ph.D., o shrnutí klíčových témat a hlavních trendů z 30. ročníku kongresu Hradecké pneumologické dny (https://www.hradeckedny.cz/), tradičního odborného celostátního setkání zaměřeného na respirační nemoci. Přinášíme přehled témat a informací, které ho na akci zaujaly nejvíce.

1. Data, demografie a organizace péče v pneumologii
Velmi zajímavé bylo vystoupení prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR, které ukázalo demografické trendy a narůstající zátěž respiračními onemocněními. V souvislosti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) byla prezentována nejen epidemiologická data, ale i dopady onemocnění na pracovní neschopnost, invaliditu a ekonomiku zdravotního systému. Důležitým sdělením bylo, že pneumologii čeká rostoucí tlak na kapacity, a bude nutné více pracovat s prevencí, časným záchytem a efektivní organizací péče.

Z praktického hlediska zaznělo také téma spolupráce praktických lékařů a pneumologů, včetně potřeby jasnějších postupů, sdílených kódů a návaznosti péče.

2. Časný záchyt karcinomu plic
Významným tématem byly screeningové programy karcinomu plic. Profesorka MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., zasadila český program do širšího mezinárodního kontextu a prezentovala zkušenosti ze zahraničí. V České republice jde o důležitý mezioborový projekt, jehož úspěch závisí nejen na dostupnosti vyšetření pomocí nízkodávkové výpočetní tomografie (LDCT), ale především na aktivním vyhledávání vhodných pacientů, spolupráci praktických lékařů, pneumologů a radiologů a na dobré informovanosti cílové populace.

Zaznělo také, že implementace programu se může regionálně lišit a v některých oblastech je stále prostor pro větší aktivitu při oslovování rizikových pacientů.

3. CHOPN a mukoaktivní léčba
V oblasti CHOPN mě zaujala zejména prakticky orientovaná sdělení prof. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D., a MUDr. Jaromíra Zatloukala, Ph.D., k mukoaktivní léčbě. Ta je v české praxi relativně běžně využívána a je explicitně zmiňována i v českých doporučených postupech, zatímco v některých zahraničních systémech je její role méně akcentována. Byla připomenuta data podporující její efekt na redukci výskytu exacerbací u vybraných pacientů s CHOPN.

4. Funkční diagnostika
Velmi praktický byl také blok funkčního vyšetření plic. Diskutovala se vhodnost širšího zařazení oscilometrie do běžné praxe a potřeba lepšího využívání difuzní kapacity plic, bronchomotorických testů i spiroergometrie. Význam funkční diagnostiky narůstá mimo jiné v předoperačním hodnocení pacientů před hrudní chirurgií.

5. Inhalační technika
Profesor MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., ve svém sdělení připomněl, že chyby v inhalační technice jsou stále velmi časté. Nestačí pacientovi inhalátor pouze předepsat ‑ techniku je nutné opakovaně kontrolovat a edukovat. Nesprávné užívání inhalační léčby má klinické i ekonomické dopady, protože vede k horší kontrole onemocnění, exacerbacím a neefektivnímu využití léčby.

6. Bronchologie a navigované výkony
Z intervenčních témat byly zajímavé možnosti navigované bronchoskopie, včetně výpočetní tomografie s kuželovým svazkem (cone beam CT) a elektromagnetické navigace. Tyto technologie mohou rozšiřovat možnosti diagnostiky periferních plicních lézí. Současně ale zůstává praktickým limitem ekonomická stránka, zejména vysoká cena spotřebního materiálu.

7. Tuberkulóza
Samostatně bych zmínil blok věnovaný tuberkulóze. Zajímavý byl pohled profesora Zelalema Temesgena z Mayo Clinic na problematiku tuberkulózy (TBC) ve Spojených státech amerických i ve světě. Navazující sdělení se věnovala aktuální situaci v České republice, včetně dat za rok 2025. Blok připomněl, že TBC zůstává klinicky relevantním tématem i v zemích s relativně nízkou incidencí.

8. Obezita a respirační onemocnění
Zajímavý byl také blok věnovaný obezitě jako významnému zhoršujícímu faktoru u bronchiálního astmatu, CHOPN, spánkové apnoe/hypoventilace i respiračních infekcí. Zaznělo, že i relativně mírný váhový úbytek, například kolem 5 % tělesné hmotnosti, může vést ke klinicky významnému zlepšení.

9. Digitalizace a AI
Blok věnovaný umělé inteligenci (AI) a digitalizaci ukázal, že AI už není pouze teoretickým tématem, ale postupně vstupuje do zdravotnictví. Současně zazněla potřeba kvalitních dat, regulace a rozumného klinického ukotvení. AI má být nástrojem podpory, nikoli náhradou lékařského rozhodování.

Součástí programu bylo i sympozium společnosti Sanofi. Také na něm byly prezentovány zajímavé informace.

1. Komorbidity u astmatu
MUDr. Lucie Heribanová se věnovala komorbiditám u pacientů s astmatem. Bylo zdůrazněno, že pacient s astmatem obvykle netrpí pouze izolovaným onemocněním dolních cest dýchacích. Časté jsou komorbidity spojené se zánětem typu 2, zejména chronická rinosinusitida s nosní polypózou, atopická dermatitida a další atopické projevy. Tyto komorbidity mohou významně ovlivňovat kvalitu života, tíži onemocnění i volbu biologické léčby.

2. Dupilumab a možnosti změny biologické léčby
MUDr. Ondřej Fibigr se věnoval možnostem využití dupilumabu v léčbě těžkého astmatu, včetně jeho pozice při zahájení biologické léčby i při strategické změně biologika. Důležitým sdělením bylo, že biologická léčba nemá být vnímána staticky. Pokud pacient nedosahuje dostatečné kontroly, přetrvávají u něj exacerbace nebo má komorbiditní profil odpovídající jinému typu zánětlivé aktivity, je racionální zvažovat změnu léčebné strategie.

3. Přístup k pacientovi s eozinofilií
Docent MUDr. Jakub Novosad, Ph.D., komplexně rozebral problematiku eozinofilie a praktický přístup k pacientovi s eozinofilií. Eozinofilie je důležitý biomarker, ale je nutné ji interpretovat v klinickém kontextu. Před rozhodnutím o léčbě je vhodné zvažovat nejen astma a zánět typu 2, ale i další možné příčiny eozinofilie, včetně lékové anamnézy, infekčních, systémových nebo hematologických příčin.