Co se děje v oboru? Sledujte novinky.
Nepřehlédněte pravidelnou dávku aktualit v podobě článků, reportáží i přednášek.
Nová éra v léčbě atopické dermatitidy: Cílené terapie a vyvíjející se léčebné strategie
Odborné články
Atopická dermatitida (AD) představuje jedno z nejčastějších zánětlivých kožních onemocnění. Desítky let se její léčba opírala primárně o lokální kortikosteroidy a neselektivní systémová imunosupresiva, jejichž dlouhodobé užívání je zatíženo řadou nežádoucích účinků. Hlubší porozumění patofyziologii AD, jíž dominuje zánět typu 2, nicméně odstartovalo revoluci v její léčbě.
S příchodem biologik a inhibitorů Janusových kináz (JAK) se dramaticky rozšířilo terapeutické spektrum, což lékařům umožňuje dosáhnout u mnoha pacientů bezpříznakového stavu při zachování vysokého bezpečnostního profilu terapie.
Patofyziologický podklad jako cíl nové terapie
Základem patofyziologie AD je zánět typu 2, který je poháněn specifickou skupinou cytokinů, zejména interleukiny (IL) 4, 13 a 31. Tyto cytokiny jsou přímo zodpovědné za hlavní rysy onemocnění: chronický zánět, dysfunkci kožní bariéry a silný pruritus. Právě IL-31 hraje přímou a kritickou roli ve vzniku pruritu, přičemž IL-4 a IL-13 přispívají k jeho amplifikaci a perzistenci.
Systémová léčba
Biologika a perorální inhibitory JAK
Přelomovým datem byl rok 2017, kdy byl schválen dupilumab, první biologický lék pro AD. Tento krok proměnil terapeutické možnosti a zavedl éru cílené léčby. Zlatý standard moderní léčby dnes tvoří dvě hlavní skupiny látek:
Biologika
Vyznačují se vynikajícím bezpečnostním profilem a vhodností pro dlouhodobé udržení remise. Před zahájením léčby navíc nevyžadují plošný screeningový laboratorní panel.
○ Dupilumab: Cílí na receptor IL-4 alfa (IL-4Rα), čímž blokuje signalizaci IL-4 i IL-13.
○ Tralokinumab a lebrikizumab: Monoklonální protilátky blokující specificky signalizaci IL-13.
○ Nemolizumab: Cílí na IL-31RA. Díky blokádě IL-31 je vysoce účinný v potlačování svědění, které představuje pro pacienty nejvíce zatěžující symptom.
Nežádoucí účinky jsou vzácné, nejtypičtější komplikací bývá konjunktivitida, která se obvykle dá dobře zvládnout antialergickými očními kapkami.
Perorální inhibitory JAK (baricitinib, upadacitinib, abrocitinib)
Blokují intracelulární signální dráhy cytokinů zapojených v patogenezi AD. Jejich hlavní klinickou výhodou je velmi rychlý nástup účinku a promptní úleva od pruritu.
Nežádoucí účinky: Vzhledem k širšímu imunosupresivnímu působení (inhibice i non-type 2 cytokinů) existuje při terapii inhibitory JAK vyšší riziko infekcí, zejména herpes zoster, a nutnost pravidelného monitoringu krevního obrazu a jaterních či renálních funkcí.
Rozhodování mezi biologiky a inhibitory JAK by mělo zohledňovat rychlost požadovaného účinku, věk, komorbidity (např. astma u dupilumabu, alopecie u baricitinibu), cestu podání a individuální bezpečnostní profil.
Inovace v lokální terapii
Přestože lokální kortikosteroidy zůstávají standardem pro akutní vzplanutí, jejich chronické užívání může vést k lokálním vedlejším účinkům (atrofie kůže, teleangiektazie, steroidní rosacea). Pro dlouhodobou proaktivní léčbu jsou nově k dispozici bezpečnější, non-steroidní varianty:
● Lokální inhibitory JAK (delgocitinib, ruxolitinib): Blokují dráhy JAK-STAT (Janusova kináza-signální transduktor a aktivátor transkripce). Jsou dobře tolerovány i u malých dětí (delgocitinib je schválen plošně napříč věkovými kategoriemi) a nevyvolávají atrofii kůže.
● Inhibitory fosfodiesterázy 4 (PDE4; crisaborole, difamilast): Působí protizánětlivě udržováním vysoké intracelulární koncentrace cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP). Mají excelentní bezpečnostní profil a lze je aplikovat bez omezení plochy těla.
● Modulátory AhR (tapinarof): Nová třída léčiv selektivně aktivující aryl-uhlovodíkový receptor. Kromě útlumu Th2 cytokinů navíc přímo podporují obnovu kožní bariéry (stimulací filagrinu, loricrinu a ceramidů) a mají antioxidační vlastnosti.
Závěr pro klinickou praxi
Moderní přístup k managementu AD dnes spoléhá na proaktivní lokální léčbu, v případě středně těžkých až těžkých forem pak na vysoce efektivní cílené systémové terapie, u kterých již není třeba přijímat kompromisy mezi jejich účinností a bezpečností.
Zdroj:
Převzato a adaptováno z: Honda T. A new era in atopic dermatitis treatment and evolving therapeutic strategies. Immunol Med 2026; 49: 22–34. https://doi.org/10.1080/25785826.2025.2567133. Free access, text upraven.